[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.kulat�stoly Ob%0ńansk�ho fóra, VeYejnosti proti n�sil� a KS od prosince 1989.Naae �stava i Listina jsou v tomto sm%1łru jako normativn� pro�jekt procesu pYij�m�n� politick�ch rozhodnut� formulov�ny z pozi�ce pluralismu, nikoli neokorporativismu.Vytv�Yej� prostor pro vzniklibovoln�ch z�jmov�ch skupin a jejich pYem%1łnu na politick� strany jako n�stroje prosazov�n� z�jmo v oblasti politick� moci.Po%0ń�taj� t�~ s pluralitouzam%1łstnavatelsk�ch a odborov�ch organizac� (sub 2.7.2.).Pr�v%1ł ty jsou nej�%0ńast%1łja� formou, ve kter� se korporativismus projevuje.V naaich podm�nk�chsice existuje platforma pro vyjedn�v�n� v podob%1ł tzv.tripartity, avaak veak�le st�to, na jejich~ %0ńele stoj� Rakousko, `v�dsko, D�nsko (Gallagher 1992,s.244n.) by se R um�stila hluboko dole.V R vaak teprve prv� v�zku�my t�to problematiky za%0ń�naj�.Nicm�n%1ł z %0ńi.27 odst.2 Listiny neplyne, ~eby sdru~en� vaech odborov�ch organizac� (zpravidla konfederace) nemohlovystupovat v t�to podob%1ł.Pokud jde o ovlivHov�n� politick�ch a st�tn�ch rozhodnut� jinou formoujako jsou skupiny n�tlaku a lobov�n�, je pr�vn� �prava v R na sam�mpo%0ń�tku (sub 4.5.3.).Problematika lobismu je zat�m sp�ae mimopr�vn�mprobl�mem.Pokud hovoY�m o Yeaen�, m�n�m t�m pYirozen%1ł jen regulaci t%1ł�chto proceso s c�lem jejich kontroly.Pr�vo je v ~�dn�m pY�pad%1ł nemo~e 200Vybran� kapitoly ke studiu �stavn�ho pr�vaodstranit, proto~e toho nen� schopno.�roveH regulace t%1łchto ot�zek je vaakneform�ln�ni m%1łY�tkem �rovn%1ł st�tu a jeho pr�va.3.2 D%1łlba st�tn� moci a souvisej�c� ot�zkyJi~ u Aristotela-(1939, s.142) nach�z�me pYedstavu o existenci porad�n�, vrchnostensk� a soudn� funkce.Ovaem a~ novov%1łk takov� d%1łlen� dok�zalprov�st pYesn%1łji a vyvodit z n%1łj konkr�tn� z�v%1łry pro organizaci a v�konst�tn� moci.Pou~�v�-l� se d�le promiscue pojmo moc" a funkce", od�r�~� to sou%0ńasnou podobu vztaho jednotliv�ch druho st�tn�ch org�no, zakter�mi ji~ nestoj� odlian� a %0ńasto soupeY�c� spole%0ńensk� skupiny jako na�pY, v 18.a 19.stolet�, kdy za z�konod�rnou moc� st�l zejm�na tYet� stav,bur~oazie, kde~to za v�konnou moc� panovn�k se alechtou.V Anglii raziliop%1łt po vzoru Aristotela pojem mixed government" jako spojen� principumonarchick�ho (kr�l), oligarchick�ho (Sn%1łmovna lordo) a demokratick�ho(Doln� sn%1łmovna).Formulace %0ńi.2 odst.1 �stavy nasv%1łd%0ńuje rozhodnut� �stavod�rce za�kotvit pro �%0ńely v�konu st�tn� moci princip tzv.d%1łlby moci.D� se todovodit ze slovn�ku" �stavy CR, kter� v�slovn%1ł hovoY� o tYech typech or�g�no st�tn� moci - z�konod�rn�, v�konn� a soudn�.D�le to plyne z obecn�systematiky �stavy R, kter� obdobn%1ł jako �stavn� listina z roku 1920postupn%1ł pojedn�v� o t%1łchto v%1łtv�ch st�tn� moci.Rovn%1ł~ historick� v�klad tomu nasv%1łd%0ńuje.Ve srovn�n� s formulacemi%0ńi.29 odst.1 a I.102 �stavn�ho z�kona o federaci ji~ n�a �stavn� Y�d nezn�pojem nejvyaa�ho org�nu st�tn� moci" nebo nejvyaa�ho zastupitelsk�hosboru".Zn� jen org�ny, kter� pln� jednotliv� st�tn� funkce:- z�konod�rstv� (sub 4) - Poslaneck� sn%1łmovna a Sen�t (%0ńi.15),- v�kon z�kono v nejaira�m smyslu (sub 5) - prezident (%0ńi.54 odst.1),vl�da (%0ńi.67 odst.1), dala� spr�vn� �Yady (%0ńi.79 odst.1), org�ny�zemn� samospr�vy a st�tn� zastupitelstv� (%0ńi.80),- soudnictv� (sub 6 a 7) - soudy (%0ńi.81).Vztahy mezi nejvyaa�mi st�tn�mi org�ny jsou zalo~eny na principu par�lamentn� formy vl�dy (sub 4.1.), nikoli na principu vl�dy shrom�~d%1łn�jako do 31.prosince 1992.To se prom�t� do zm%1łny postaven� Parlamentu, 3.Statni moc a jej� organizace v �stav%1ł CR 201prezidenta republiky a vl�dy a �stavn�ho soudu ve srovn�n� s dY�ve platnou�pravou.Nutno vaak zdoraznit, ~e jak se lia� koncepce d%1łlby moci z 18.stolet�od konce 20.stolet�, tak se t�~ lia� jej� projevy v r�mci jednotliv�ch foremvl�dy.V naaich podm�nk�ch je parlamentn� forma vl�dy podstatn%1łjin�, ne~ jak se vytvoYila povodn%1ł v 18.stolet� ve Velk� Brit�nii.Nestoj� proti sob%1ł Parlament a vl�da jako v povodn�ch vzorech parlamentn�formy vl�dy.Vl�dn� v%1łtaina je s vl�dou toto~n�.V Poslaneck� sn%1łmov�n%1ł se rozhoduje v%1łtainou, kter� je v%1łtainou na stran%1ł vl�dy a~ na pY�pady,kdy nejde o hlasov�n� v�zan� pokyny poslaneck�ch klubo.Naopak typick�n�stroje parlamentn� formy vl�dy, jako je kontrola v�konn� moci par�lamentem, jsou nyn� vykon�v�ny v naprost� v%1łtain%1ł pY�pado pouze par�lamentn� opozic�, tak~e ty n�stroje, kde je tYeba dos�hnout v%1łtainov�horozhodnut�, jsou v podstat%1ł nepou~iteln�mi a odpo%0ń�vaj� v arzen�lu opozice.Jak bylo v�ae uvedeno, modern� st�t m� mocensk� monopol na pou~it�fyzick�ho n�sil�.To je v n%1łm vyv�~eno principem rozd%1łlen� moc�, jejich vz�jemnou kontrolou a vyv�~en�m.Povodn� pYedstava napY.otco zakladatelov USA byla zalo~ena pr�v%1ł na t�to myalence.Uk�zalo se vaak, ~e samotn�opatYen�, kter� br�n� koncentraci st�tn� moci v jedn%1łch rukou, jeat%1ł nejsouzcela dosta%0ńuj�c�
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
