[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.kulatéstoly Ob%0Å„anského fóra, VeYejnosti proti násilí a KS od prosince 1989.Naae Ústava i Listina jsou v tomto sm%1Å‚ru jako normativní projekt procesu pYijímání politických rozhodnutí formulovány z pozice pluralismu, nikoli neokorporativismu.VytváYejí prostor pro vzniklibovolných zájmových skupin a jejich pYem%1Å‚nu na politické strany jako nástroje prosazování zájmo v oblasti politické moci.Po%0Å„ítají té~ s pluralitouzam%1Å‚stnavatelských a odborových organizací (sub 2.7.2.).Práv%1Å‚ ty jsou nej%0Å„ast%1Å‚jaí formou, ve které se korporativismus projevuje.V naaich podmínkáchsice existuje platforma pro vyjednávání v podob%1Å‚ tzv.tripartity, avaak veakále státo, na jejich~ %0Å„ele stojí Rakousko, `védsko, Dánsko (Gallagher 1992,s.244n.) by se R umístila hluboko dole.V R vaak teprve prvé výzkumy této problematiky za%0Å„ínají.Nicmén%1Å‚ z %0Å„i.27 odst.2 Listiny neplyne, ~eby sdru~ení vaech odborových organizací (zpravidla konfederace) nemohlovystupovat v této podob%1Å‚.Pokud jde o ovlivHování politických a státních rozhodnutí jinou formoujako jsou skupiny nátlaku a lobování, je právní úprava v R na samémpo%0Å„átku (sub 4.5.3.).Problematika lobismu je zatím spíae mimoprávnímproblémem.Pokud hovoYím o Yeaení, míním tím pYirozen%1Å‚ jen regulaci t%1Å‚chto proceso s cílem jejich kontroly.Právo je v ~ádném pYípad%1Å‚ nemo~e 200Vybrané kapitoly ke studiu ústavního právaodstranit, proto~e toho není schopno.ÚroveH regulace t%1Å‚chto otázek je vaakneformálníni m%1Å‚Yítkem úrovn%1Å‚ státu a jeho práva.3.2 D%1Å‚lba státní moci a související otázkyJi~ u Aristotela-(1939, s.142) nacházíme pYedstavu o existenci poradní, vrchnostenské a soudní funkce.Ovaem a~ novov%1Å‚k takové d%1Å‚lení dokázalprovést pYesn%1Å‚ji a vyvodit z n%1Å‚j konkrétní záv%1Å‚ry pro organizaci a výkonstátní moci.Pou~ívá-lí se dále promiscue pojmo moc" a funkce", odrá~í to sou%0Å„asnou podobu vztaho jednotlivých druho státních orgáno, zakterými ji~ nestojí odliané a %0Å„asto soupeYící spole%0Å„enské skupiny jako napY, v 18.a 19.století, kdy za zákonodárnou mocí stál zejména tYetí stav,bur~oazie, kde~to za výkonnou mocí panovník se alechtou.V Anglii raziliop%1Å‚t po vzoru Aristotela pojem mixed government" jako spojení principumonarchického (král), oligarchického (Sn%1Å‚movna lordo) a demokratického(Dolní sn%1Å‚movna).Formulace %0Å„i.2 odst.1 Ústavy nasv%1Å‚d%0Å„uje rozhodnutí ústavodárce zakotvit pro ú%0Å„ely výkonu státní moci princip tzv.d%1Å‚lby moci.Dá se todovodit ze slovníku" Ústavy CR, která výslovn%1Å‚ hovoYí o tYech typech orgáno státní moci - zákonodárné, výkonné a soudní.Dále to plyne z obecnésystematiky Ústavy R, která obdobn%1Å‚ jako Ústavní listina z roku 1920postupn%1Å‚ pojednává o t%1Å‚chto v%1Å‚tvích státní moci.Rovn%1Å‚~ historický výklad tomu nasv%1Å‚d%0Å„uje.Ve srovnání s formulacemi%0Å„i.29 odst.1 a I.102 ústavního zákona o federaci ji~ náa ústavní Yád neznápojem nejvyaaího orgánu státní moci" nebo nejvyaaího zastupitelskéhosboru".Zná jen orgány, které plní jednotlivé státní funkce:- zákonodárství (sub 4) - Poslanecká sn%1Å‚movna a Senát (%0Å„i.15),- výkon zákono v nejairaím smyslu (sub 5) - prezident (%0Å„i.54 odst.1),vláda (%0Å„i.67 odst.1), dalaí správní úYady (%0Å„i.79 odst.1), orgányúzemní samosprávy a státní zastupitelství (%0Å„i.80),- soudnictví (sub 6 a 7) - soudy (%0Å„i.81).Vztahy mezi nejvyaaími státními orgány jsou zalo~eny na principu parlamentní formy vlády (sub 4.1.), nikoli na principu vlády shromá~d%1Å‚níjako do 31.prosince 1992.To se promítá do zm%1Å‚ny postavení Parlamentu, 3.Statni moc a její organizace v Ústav%1Å‚ CR 201prezidenta republiky a vlády a Ústavního soudu ve srovnání s dYíve platnouúpravou.Nutno vaak zdoraznit, ~e jak se liaí koncepce d%1Å‚lby moci z 18.stoletíod konce 20.století, tak se té~ liaí její projevy v rámci jednotlivých foremvlády.V naaich podmínkách je parlamentní forma vlády podstatn%1Å‚jiná, ne~ jak se vytvoYila povodn%1Å‚ v 18.století ve Velké Británii.Nestojí proti sob%1Å‚ Parlament a vláda jako v povodních vzorech parlamentníformy vlády.Vládní v%1Å‚taina je s vládou toto~ná.V Poslanecké sn%1Å‚movn%1Å‚ se rozhoduje v%1Å‚tainou, která je v%1Å‚tainou na stran%1Å‚ vlády a~ na pYípady,kdy nejde o hlasování vázané pokyny poslaneckých klubo.Naopak typickénástroje parlamentní formy vlády, jako je kontrola výkonné moci parlamentem, jsou nyní vykonávány v naprosté v%1Å‚tain%1Å‚ pYípado pouze parlamentní opozicí, tak~e ty nástroje, kde je tYeba dosáhnout v%1Å‚tainovéhorozhodnutí, jsou v podstat%1Å‚ nepou~itelnými a odpo%0Å„ívají v arzenálu opozice.Jak bylo výae uvedeno, moderní stát má mocenský monopol na pou~itífyzického násilí.To je v n%1Å‚m vyvá~eno principem rozd%1Å‚lení mocí, jejich vzájemnou kontrolou a vyvá~ením.Povodní pYedstava napY.otco zakladatelov USA byla zalo~ena práv%1Å‚ na této myalence.Ukázalo se vaak, ~e samotnáopatYení, která brání koncentraci státní moci v jedn%1Å‚ch rukou, jeat%1Å‚ nejsouzcela dosta%0Å„ující
[ Pobierz całość w formacie PDF ]